Moje nastavení mysli, aneb ve výsledku jde o hovno

Helen16.2. 20240

Když se mě někdo zeptá, jak to všechno zvládám, většinou jen pokrčím rameny a řeknu: já si to plánuju, mám nastavenou rutinu a disciplínu, ale ve skutečnosti, když jdeme mnohem hlouběji, základ je v nastavení přemýšlení a vlastních myšlenek.

Nekonečná práce

Práce na vlastní mysli nemá konec. Toto je třeba si uvědomit. Pořád je kam se posouvat, věci na kterých pracovat, protože naše myšlenky jsou nekonečná studna a může to být dokonalý nástroj nebo náš největší nepřítel. A ani teď, když jsem si toho vědoma, to nezvládám úplně dokonale.

Mysl jako náš hater

Zejména pokud začínáš online podnikání, nebo jiný projekt, u kterého nejsou vidět výsledky okamžitě, tvoje hlava ti bude vnucovat různé myšlenky. A pokud necháš, aby mysl ovládala tebe a ne ty ji, může to vypdat takto:

nejsi dost dobrá
nemáš na to
nikoho nezajímá co děláš
tohle ti nemůže vyjít
co si jako myslíš, že děláš
nikdy to nebude fungovat
co když to nevyjde

Přesně proto, je třeba naučit se ji správně používat. Přesně takovéhle myšlenky utváří naši realitu a to, kým jsme a jak nám podnikání funguje

Správná manifestace

Pro zaručený úspěch je potřeba přeprogramovat svou mysl. Vyměň tyto zlé myšlenky za prospějšné a nadějné. Nestačí si je jen říkát a myslet na ně. Je třeba je cítit, žit jimi a věřit jim. Tak funguje správná manifestace.

Nestačí si říct: teď tomu věřím, ale skutečně tomu věřit

akhle vypadají myšlenky člověka, který žije a věří nejvyššímu úspěchu

jsem dost dobrá
zvládnu všechno, co mi přijde do cesty
lidé se zajímají o to, co dělám a vidí smysl v mé práci
úspěch je na cestě a vše přichází ve správný čas
děláš to nejlepší, co umíš
vše funguje dokonale a je tak jak má být
a co když to vyjde

Umění mít všechno u zadku

Moji úžasní rodiče, mě vždycky podrží, když mi je špatně a přepadnou mě ty nejhorší myšlenky. A to, co si z konverzace s nimi odnáším je zejména toto.

Když nejde o život, jde o hovno

Vždycky, když se přistihnu při tom, jak moc nad věcmi přemýšlím a jak je hrotím, řeknu si tohle. Moje mamka se mě jednou zeptala: A co nejhorčího se může stát? A k čemu jsem došla? NIC, NIC se nestane.

Jen to zkus!

Přijdu o peníze. A co? Vyděláš další.

Přijdu o svůj čas. No a co? Máš tady další, posouváš se dál.

Přijdu o někoho. No a? Má to tak být, co když přijde někdo lepší.

Umřu. Ano to je to k čemu na konci dojdeš. Ale co když třeba mě osobně smrt vůbec neděsí. Prostě nejde o nic. To neznamená, že se nemáš snažit. Je třeba v tomto světě něco dokázat a něco se naučit. Ale je zároveň potřeba nezapomínat, že ve skutečnosti o tolik nejde, a že všechny materiální věci stejně po nás zůstanou tady a nikam si je brát nebudeme.